Dnes nepršelo a za málo vídaného slunečného počasí ale pro změnu ve velkém větru a 25C jsme vyrazili na 130 km přejezd po silnicíchna západ k Jumille, kde navážeme na trasu v opačném směru, tedy od jihu na sever.

Trasa vedla šotolinovými a hliněnými cestami mezi vinicemi a olivovými plantážemi. Sem tam jsou opuštěné a polorozbořené statky a pár osídlených. Ale těch je minimum. O investičních příležitostech pro Standu už se nedá mluvit. Zajímavéý je jiný stil pěstování vína - rostliny rostou jen kousek ze země a nemají drátové vedení a ani zavlažování.

Rovina se pravidelně střídá se zalesněnými kopcovitými předěly. Všude vedou snadno nebo jen s menší námahou projetelné cesty. 130 km bez asfaltu. Leč dojíždíme déšť a je znát, že na cestách pršelo. Narůstá počet kaluží a přibývá bahno. A to mě zastavilo a znamenalo to nácvik zvedání položené motorky. Na bahně si člověk připadá jako bruslař s celým 250 kg těžkým strojem.

Dnes celkový nájezd 330 km z toho 160 v terénu. Při přejezdu do hotelu už zase chčije!!

K obědu v místním lokále je cordero za 12Euro vč. lahve vino de casa - vypít lze, kolik kdo chce. ( Pro neznalce - cordero je pečené jehněčí ).

Začínají svátky a je to tu znát. Ve městečku, kde nocujeme  ( Requena ) jsou zavřeny hospody až na jednu, kde slavíme Zelný čtvrtek výhradně sami s majitelem ( je i číšník ) a jeho kuchařkou. Nikdo další se dnes už nedostavil. Majitel se během našeho obsluhování tak nějak sám podnapil a je vidět, že náš odchod do hotelu pomůže všem zúčastněným.

Ráno je bohužel zase špatná předpověď . Na trase , která teď vystoupá do 2200 m, sněží. Rozhodli jsme se vyčkat na lepší počasí do neděle u moře. Tam je krásně! Bookli jsme si dnes ráno apartmán severně od Valencie a budeme den odpočívat.

Mam potíže s připojením telefonu a stažením fotek. Asi kabel. Tak prosím chvíli strpení než to vyřesím a přidám fotky.